Attractive danger 2 *12

Dneska kratší díl, ale o to napínavější!

Víte, jak zbožnuju napínavý konce! :D :D :D A Vaše komentáře ^^

P.S. Pořád stále ještě můžete hlasovat v anketě! :D

"Jo, jasně," pousmál se a následoval mě stranou na jednu z laviček u pláže.

Cítila jsem jak se mi potily dlaně, ale když už jsem se jednou odhodlala, nemohla jsem z toho vycouvat.

"O co jde?" stále se usmíval a já věděla na sto procent, že až mu to řeknu, tak už se usmívat nebude.

Mohla bych si na to vsadit v loterii a vyhrála bych. Na tuty. Odtrhl pohled od své matky s Tomem a Abbie a zkoumavě se na mě podíval.

"Je..je to těžký..vlastně pořádně nevím, čím bych měla začít," sklopila jsem pohled ke svým prstům, nedokázala jsem se mu dívat do očí.

"Tak začni třeba od začátku," pousmál se. Kdyby jenom věděl, ale za chvilku se to vlastně všechno dozví.

---

"Víš tehdy před třemi roky, než jsme se dali dohromady…," začala jsem tedy od začátku.
"Byla jsem v létě na dovolené shodou okolností taky v Itálii a…," lezlo to ze mě jak z chlupaté deky, jak by řekla moje matka.

"To vím, tvoje matka mi říkala, že si myslela, že jsi tam tehdy někoho potkala a nemohla si na něj zapomenout, snažila se nás dát dohromady a tak jsme se vlastně skutečně dali dohromady," dopověděl.

Ušklíbla jsem se. To byla celá moje matka.
"Nikdy jsem jí to neřekla, ale je vidět, že to poznala sama," potvrdila jsem mu domněnku mé matky.

"Proč ale…," zeptal se a napjatě čekal na to, co mu odpovím. Všimla jsem si, že jeho úsměv byl už ten tam.

"Potkala jsem ho tu," zamumlala jsem a zhluboka se nadechla.
"Aha," odvětil suše Bill. Jeho usměvavá slunečná nálada se změnila rychlostí světla na zataženo před bouřkou.

"Pořád k němu něco cítíš?" další otázka, o které jsem věděla, že přijde.

"Nejdřív jsem si myslela, že už je to všechno pryč, ale…asi ne," řekla jsem mu po pravdě.

Už jsem neměla sílu dál lhát.

Nedívala jsem se na něj, ale cítila jsem, jak se zhluboka nadechl a pěstí praštil do lavičky na které jsme seděli.

"Proč mi to vlastně říkáš? Chceš jít za ním? Za tím okouzlujícím Italem, který tě tak moc okouzlil," procedil mezi zuby.

"Protože chci být k tobě upřímná, nedokázala bych se jen tak sbalil a nic ti neříct jako to udělala Abbiina matka," snažila jsem se, jak jsem mohla ale cítila jsem, že mě za tohle bude nenávidět. A to ještě ani neví to nejpodstatnější.

"No je tu ještě jeden problém," mrkla jsem po něj nervózně.

"No to jsem zvědavej jakej," odfrkl si.

"Víš, tehdy na trhu, když Simone zahlédla Toma v davu, já zahlédla jeho," snažila jsem se to všechno Billovi pomalu vysvětlit. Nechtěla jsem na něj prostě jen tak vybalit, je to tvoje dvojče.

"To je romantika, setkání po letech," řekl Bill sarkasticky.

"Seznámíš nás?" ušklíbl se.

Sakra. To není absolutně dobrý. Už teď je Bill naštvanej, jak atomová elektrárna před výbuchem. Stačilo by škrtnout sirkou, aby vybuchl.

Ale když už jsem to načala, musím to dotáhnout do konce. Jinak to nejde. Vybrala jsem si. Musím teď škrtnout tou pomyslnou sirkou a můžu jen čekat, jaký příšerný následky to bude mít.

"Měl bych přece vědět, kterej bastard mi přebral holku," podíval se na mě, jeho pohled by dokázal snad i zabíjet. Uvařila bych se v horké čokoládě.
"To ani nemusím," zamumlala jsem a pohledem sledovala Toma hrajícího si s malou Abbie.

"To nemyslíš vážně," vydechl šokovaně Bill. Obrátila jsem pohled k němu. Musel sledovat můj pohled a dal si jedna a dvě dohromady.
"To se mi snad jen zdá," projel si nervózně prsty krátké vlasy.

"To musí bý zlej sen," kroutila hlavou a pohledem putoval mezi mnou a Tomem na pláži.
"Můj vlastní bratr, moje dvojče," lapal po dechu.

"Bille pochop, že jsem neměla sebemenší tušení, že je Tom tvůj bratr," vykřikla jsem zoufale a měla jsem na krajíčku. To nedopadne dobře.
"Dozvěděla jsem to ve stejnou chvíli jako ty," chytila jsem ho za ruku, ale vysmekl se mi.

"Ale mlčela jsi, nic si neřekla a můj vlastní bratr jakbysmet," nenechal si Bill nic vysvětlit.

"Oba dva jste mi lhali," ohrnul nos jako by mnou opovrhoval.

"A co jsem ti jako měla říct, hele on je tvůj brácha a já jsem s ním mimochodem před třemi roky něco měla? Nebo jak by sis to představoval?"

"Třeba, milejší než hraní toho že se neznáte a vzájemně se jeden druhému představovat," vyštěkl a pohledem Toma propaloval na dálku. Našpulil rty a aniž by se na mě byť jen podíval, vyrazil svým dlouhým krokem přímo k Tomovi.

Když jsem se vzpamatovala, měl už náskok a byl už jen několik málo metrů od Toma, který si nic netušící hrál se svou malou neteří.

Dee :-*