Attractive danger 2 *08

Hou hou jde to tuhého, dneska jsem fakt neměla náladu psát, ale když jsem viděla, že už jsem dlouho žádný díl nepřidala, nějak jsem se pak přemohla! :D

Dělá si ze mě srandu? To je to jeho "já se jenom tak nevzdávám?" Skamarádí se naschvál s Billem a s Abbie přímo před mýma očima? Fajn, jak chce. Když chce boj, má ho mít. I když bych ho nejradši přetáhla po hlavě prvním, co by mi přišlo pod ruku, ovládla jsem se a ledabyle si to nakráčela lehnout na lehátka, kousek od místa, kde se ti tři vesele bavili stavěním hradu z písku.

Lehla jsem si, vytáhla z plážové tašky Simoninu knihu, kterou jsem si od ní půjčila a předstírala, že jsem do ní totálně zažraná. Místo toho jsem ale napínala uši a snažila jsem se odposlouchat, co si povídají.

---

Našpulila jsem naštvaně rty, když jsem viděla, jak se Bill s Tomem společně něčemu smějí. To není vůbec dobré. Pak se najednou Tom podíval mým směrem a já s sebou přistiženě cukla. Ušklíbl se, tak jak to umí a zvedl obočí ve smyslu "já ti to říkal". Ne příliš hezky jsem se na něj zaškaredila, sklopila pohled a dál předstírala zaujetí v knize.

Ještě několikrát mi jsme se střetli pohledem a vzájemně se na sebe ušklíbli. Pak když jsem už ani neměla chuť ty tři pozorovat a odposlouchávat, si mě náhle všiml i Bill.

Vstal, oprášil ze sebe písek, něco zamumlal směrem k Tomovi a Abbie a razil si to přímo ke mně.
"Tak jak ses vyspinkala?" pousmál se a sklonil se aby mě políbil. Schválně jsem se dívala, jestli se Tom dívá. A když jsem zjistila, že se opravdu dívá, dala jsem si záležet a políbila Billa co nejvášnivěji.
"Opravdu ses dobře vyspala," zamumlal Bill.
"Jo, to bude tím," pokrčila jsem rameny a mrkla na Toma. Tentokrát sebou přistiženě trhnul on. A jeho čelo bylo nepěkně nakrabacené vzteky.
"Našli jste si nového kamaráda?" kývla jsem směrem k místu, kde se Abbie a Tom váleli v písku.
"Jo, před chvilkou se k nám přidal," pokrčil rameny a podíval se stejným směrem jako já.
"Je docela v pohodě a představ si, že i když říkal, že tu žije už kdo ví jak dlouho, mluví perfektně německy," kroutil nad tím Bill hlavou.
"No, co by ne, jestli je to jeho rodná řeč," připustila jsem.

"Nechceš nám pomoct stavět hrad?" lákal mě Bill.
"Seznámím tě s Tomem," mrknul na mě.
"Jo tak s Tome jo?" utahovala jsem si z něj. Tak Tom šel rovnou do tykání, šmejd jeden, pomyslela jsem si v duchu.
"Naděláš," protočil oč a vytáhnul mě na nohy. Dal mi ruku kolem pasu a společně jsme se vydali k těm dvěma.
Už jsme byli těsně u nich, když Tom zaregistroval pohyb a otočil se naším směrem. Okamžitě nasadil pohled, jako že mě vidí poprvé, naklonil hlavu na stranu a ještě se uculoval.
"Tome, to je moje přítelkyně o které jsem ti vyprávěl," představil mě Tomovi, který vstal a podal mi ruku. Měla jsem nutkání jeho ruku nepřijmout, ale to by Bill hned pojal podezření, a tak jsem tu hru musela hrát s Tomem.

"Moc mě těší, Bill toho tolik o Vás vyprávěl," přetvařoval se Tom, tak věrohodně, že kdybych ho neznala, asi bych mu to i věřila. Hold mafián.
"Mě taky," procedila jsem mezi zuby a očima vyhledala Billa, ten ale vyklidil pole a už klečel u Abbie a právě vyráběl severní věž hradu. Vrátila jsem pohled k Tomovi, který nepřestával pouštět mou dlaň ze svého sevření.
"Na co si to sakra hraješ?" sykla jsem na něj. Olízl si rty, mrknul na mě a neopovážil se mi ani odpovědět a už si klekal k Billovi a Abbie do písku. Myslela jsem, že to nemůže být horší, ale kdybych věděla, jak moc se pletu, byla bych ještě ráda, za tuhle situaci.

Povzdechla jsem si, sedla si vedle nich a začala stavět nádvoří.

Ani jsem nedávala pozor co vlastně dělám, protože moje mysl byla zase jednou pro změnu zaměstnána myšlenkami, procitla jsem až ve chvíli, kdy se Tomova dlaň jakoby náhodou otřela o tu mojí, když sahal po další bábovičce.

Střelila jsem po něm pohledem, on se jen ušklíbl, vypadalo to, že mu to dělalo snad ještě větší radost. Klidila jsem se z Tomovi blízkosti dál a pomáhala Billovi stavět další vež, zatímco Abbie si vzala do parády Toma a úkolovala ho, co ještě se musí postavit, takže neměl čas ani na to, aby na mě vrhal ty své uhrančivé pohledy.

Když už jsem si myslela, že z tohohle není úniku, všimla jsem si, že k nám přichází Simone. Viditelně odpočatá po skvělé masáži, což mi připomíná, že bych si tam také mohla někdy zajít. Vypadá to, že se budu moct vymluvit na to, že si budeme povídat a vyklidím pole. Jenže Simone odložila svůj ručník na lehátko vedle mého a mířila k nám. Zklamaně jsem si povzdychla.
"Copak to tu stavíte hezkého co?" mrkla na Abbie.
"Babi, babičko, konečně si tady," mávala na ní.
"Koukej stavíme hrad a už bude brzo hotový," ukazovala malými ručkami na jakýs takýs hrad, který se nám tu tvořil pod rukama.
"Dokonce nám s tím i pomohl strejda Tom," vykecala ta malá treperenda. To už se Tom, který byl zatím k Simoně zády, otočil a chystal se jí představit, když jsem si všimla, že jak Tom, tak Simone v tu chvíli, kdy se jejich pohledy setkaly, ztuhly.

Simone zčistajasna zbledla jako nedávno na trhu ve městě a její dobrá nálada z příjemné masáže byla ten tam. Měla jsem pocit, že snad v tu ránu omdlí.
"To-Tome," zamumlala, brada se jí roztřásla a po tvářích se jí začali najednou valit krokodýlí slzy.
Na to, že jsem viděla Toma v hodně různých a nebezpečných situacích, tak se nikdy netvářil takhle, jako teď. Čelisti zatnuté a ve tváři nečitelný výraz. Plačící Simone k němu popotahujíce udělala ještě dva kroky a prudce ho objala ve svém náručí.
"Mami," slyšela jsem ho zamumlat.

Dee :-*