Tak jsem se přemohla a napsala další kousek mafiána ^^ Snad tohle to "blbé" období bude brzo na mnou a blog zase bude fugovat tak jak má! :D Chci poděkovat, těm kteří i přes tu mouu extra nečinnost sem občas zabloudí :-* A jinak užijte si díl!
Voda v bazénu byla byť po ránu příjemně teplá. Byli jsme tam skoro sami, jen pár lidí se okolo bazénu válelo na lehátkách a nebo ještě spali, protože bylo ještě opravdu brzo. Většinou se tu vyspávalo tak do oběda.
Bill opravdu stihl spořádat ještě ten svůj poslední rohlík, než jsme k bazénu došli. Dali jsme si věci na lehátka a mířili k bazénu.
Zkusila jsem nejprve vodu špičkou prstu u nohy, ale až pozdě mi došlo, že nebylo dobré nechávat si Billa v zádech a nevidět, co dělá.
Tedy přesně došlo mi to ve chvíli kdy do mě zezadu strčil a já letěla do vody za jeho mohutného smíchu. Mělo mě to napadnout. Dneska je už od rána nějaký moc čilý.
Hned jak jsem se vynořila připlavala jsem ke břehu a než se stačil dosyta vysmát, stáhla jsem ho pěkně do vody za sebou.Hned jakmile vyplaval, snažil se mě znovu potopit.
Takhle jsme se bavili celé dopoledne, až do doby kdy se u bazénu objevila Simone s Abbie, že by chtěli jít na pláž, když už jsou u moře a je konečně teplo.
Přesunuli jsme se tedy od bazénu na písečnou pláž přímo za hotelem. Zabrali jsme několik lehátek a Abbie nás hned táhla do vody.
Bill jí hned nasadil dětský kruh a k tomu ještě rukávky. Stačilo se totiž jenom na chvíli otočit a ztratila se nám z očí. A to jsme nechtěli riskovat.
Měla jsem dost vody ještě z bazénu a ze všeho Billova blbnutí, že jsem se jako první vyvalila na pláži na lehátku a nechala Billa ať si malou pěkně užije.
Začetla jsem se do časopisu, který jsem si včera ve městě koupila, nebo teda spíše si prohlížela obrázky, protože italsky jsem neuměla a nevěnovala jsem pozornost co ty dva právě ve vodě vyvádí.
Probrala jsem se až ve chvíli, kdy na mě chrstli studenou vodu z moře což na moji rozehřátou pokožku od slunce bylo jako dělané.
Vypískla jsem čímž jsem těm dvěma udělala neskutečnou radost, protože se začali smát.
"Víte vy dva, jak jsem se lekla?" podívala jsem se na ty dva napůl káravě, napůl se smíchem.
"To jsme se všimli," utrousil Bill a smál se dál společně s Abbie.
To už jsem nevydržela a začala jsem se smát s nimi. Odhodila jsem časopis do písku vedle lehátka a běžela jsem s nimi dovádět do vln, zatímco Simone nás pozorovala z pohodlí svého lehátka pod slunečníkem.
"Jau, Abbie už dost," snažila jsem se malou setřást ze zad, když na mě skočila, zatímco jsem plavala. Nejenom, že mě málem utopila, ale už začínala být pěkně těžká.
"Skákej si na Billa," posílala jsem jí k němu.
"Tátovi to nevadí, a to není taková sranda," ohrnula rtík a podívala se na mě svýma dětskýma očima.
Jo tak, když mě to vadí, tak je to sranda, pomyslela jsem si a měla jsem chuť tu malou bestii vlastním rukama utopit.
"Ty no počkej," napřáhla jsem se, abych ji chytila, ale k jejímu vlastnímu štěstí, stihla co nejrychleji, co jí kruh a rukávky dovolovaly, odplavat. Bill nás se smíchem sledoval.
"Jdu na chvíli ven," kývla jsem na něj a aby mu nebylo tolika do smíchu mrskla jsem na něj ještě další vlnu vody, které se ale včas vyhnul.
Vycházela jsem z vody a slyšela jsem ty dva zase spolu blbnout. Jen jsem se pro sebe usmála. Bill to s ní zkrátka umí.
Lehla jsem si na lehátko vedle Simone a popadla časopis, který jsem tam předtím nechala otevřený ležet.
"Sluší jim to že?" utrousila vedle mě Simone, o které jsem si myslela, že je zažraná do své knížky.
Zabloudila jsem pohledem zpátky na Billa a Abbie a musela jsem se usmát.
"To rozhodně," mrkla jsem se na ní a sklonila oči ke svému časopisu.
Bill s Abbie se po další půlhodině ve vodě svalili na lehátka vedla nás.
"Dá si někdo něco k pití?" zvedl se hned zase Bill.
"Pro mě pomerančový džus," objednala jsem si.
"Pro mě taky," uculila se Abbie a koukala na Billa s hlavičkou celou zakloněnou aby na něj vůbec dohlédla.
"Mami, ty si taky něco dáš?" opral se své matky.
"Ne, mám tu ještě dost koktejlu, který jsem si před chvíli objednala," kývla hlavou ke skleničce s barevným deštníčkem.
"Dobře, tak vezmu jenom pro nás," věnoval mi zářivý úsměv a otočil se směr bar.
Jen co odešel zvedla jsem se taky.
"Skočím si na záchod, Abbie nepotřebuješ taky?" podívala jsem se na holčičku, která si vedle lehátek hrála s bábovičkami. Jen zavrtěla hlavou.
"Hned jsem tady," prohodila jsem polohlasem k Simone a vydala se najít záchody.
Vyšla jsem z pláže do areálu hotelu a přemýšlela, jestli tu budou nějaké záchody, nebo jestli budu muset jít do našeho apartmá.
Rozhodování mi hned usnadnila tabule s šipkou a s obrázkem panenky a panáčka.
Už jsem se chystala vydal tím směrem, když mě najednou něčí paže chytla ze loket a otočila k sobě.
Zamrkala jsem, protože jsem to absolutně nečekala a hned na to jsem utrpěla málem infarkt, když jsem se dívala do očí toho dlouhovlasého muže z davu ve městě, který byl tak strašně podobný Tomovi.
Zmateně jsem se na něj dívala a snažila se vyprostit z jeho pevného sevření, ale držel mě pevně. Nejdříve se na mě díval s takovým šokem jako já na něj ale postupně se jeho úsměv rozšiřoval a já přestávala věřit tomu, že ten muž je Tomovi jenom podobný. Je to on. Je to Tom.
"Tak přece si to ty," usmál se a já děkovala bohu, že mě stále pevně drží, protože jinak bych se mu asi svezla hezky rychle k nohám.
"To-Tome?" zamumlala jsem a hypnotizovala jeho oči.
"Lauro," vyslovil mé jméno tak měkce, jak to umí jenom on.
"Myslel jsem, myslel jsem, že už tě nikdy neuvidím, když si odjela," zamumlal.
"A pak jsem tě včera zahlédl v davu ve městě," usmál se.
"Tolik si mi chyběla," zašeptal a přibližoval se čím dál blíže mým rtům.
"Mami, tak přece potřebuju čůrat," ozval se kousek od nás Abbiin hlas a to mě ihned vrátilo zpátky do reality. Odskočila jsem od Toma, jako kdyby pálil a podívala se na Abbie, která stála kousek od nás a nevěřícně nás pozorovala.
"Mami??!" vykulil Tom oči a propálil mě pohledem.
Dee :-*
ááá to snad néééé takhle to utnout..:( prosím honem honem další díly...:)) a prosím at je to díte Toma..juju .:)
OdpovědětVymazatInfarkt! Infarkt! Ty bláho..já si to asi budu muset přečíst ještě jednou, abych si to náležitě vychutnala, protože jsem to četla jedním dechem...
OdpovědětVymazatKonečně se ti dva potkali! Třikrát sláva...Ale ta malá jim to tedy nemusela pokazit...
Teď mě ještě hoooodně zajímá, jak bude Tom reagovat na svého "ztraceného" bratra a to, že je manžel Laury.. Bude to ještě mooc zajímavé a já se mooc těším na pokračování!
Jo hodne zajimavé, a taky doufam že Abbie bude nakonec Tomova dcera hm ale ať to dopadne jenom šťastne :))) tešim se na další dílky rychel sem s nima
OdpovědětVymazatoprava *rychle*
OdpovědětVymazatPanebože, tak moc doufám, že je ta malá Tomova Pak by pro ní nebylo tak složitý opustit Billa a vrhnout se do náruče Toma, navždy ale ty rodinný vztahy, to bude ještě něco
OdpovědětVymazat