Attractive danger *19

Tak! Konečně jsem našla šťávu psát a naplno se věnuju mafiánovi! :D Už mám přesně naplánováno, jak to dopadne a hned po tom se můžete těšit na Innocent! :D

"Fajn díky Georgu, máš to u mě," zaklapl Tom svůj telefon a otočil se na mě.

"Auto stojí za rohem. Na Georga je spolehnutí," zamumlal a oblékl si svou mikinu s kapucou. "Máš všechno?" optal se mě, když si všiml, jak zápolím se svými kufry.

"Myslím, že jo," kývla jsem a hodila poslední tašku ke dveřím.

"Takže ty půjdeš zase zadem a sejdeme se až u auta je to tak?" podívala jsem se na Toma s rukama v bok.

"Přesně tak," usmál se.

"Vidíš jak dobře mě znáš," zamumlal si pro sebe.

---

Mlčky jsme vedle sebe čekali, než mi přijede výtah. Snažila jsem se soustředit na displej, kde blikalo, ve kterém patře se výtah nachází a nevěnovat pozornost Tomovi.

To šlo ale opravdu velmi obtížně, protože stál tak blízko. Cítila jsem každý jeho pohyb, každý jeho hluboký nádech a to mě znervózňovalo ještě více.

Téměř jsem se lekla, když se mi okolo pasu obmotala jeho paže. Hrudí se natiskl na má záda a políbil mě na krk. Spokojeně jsem se opřela do jeho objetí. Už jsem se bála, že jsem to mezi námi tou poznámkou o fotce totálně zničila.

Otočila jsem se k němu čelem a přejela po jeho širokých ramenou. Zbožňovala jsem jeho tělo, na kterém si zakládal. Moc dobře musel věděl, jakou v něm má zbraň na lovení žen.

"Myslíš, že bych tě mohl políbit?" hypnotizoval očima mé rty.

"To se mě teď ptáš?" zasmála jsem se.

"Včera ses mě neptal, když si se na mě vrhnul," sklopila jsem pohled. Pod tím jeho jsem si připadala jak pod mikroskopem.

"Fajn, to beru jako souhlas," olízl si rty a v mžiku přitiskl své rty na mě.

Přesně jak jsme se s Tomem domluvili, sjela jsem výtahem do haly hotelu a na recepci jsem se odhlásila.

Recepční si mě zase podezřele prohlížel, asi mi nemůže zapomenout to moje noční courání kolem recepce, když byl Tom postřelený a já k němu potřebovala propašovat doktora.

"Přeji vám šťastnou cestu," usmál se na mě falešně.

Vyšla jsem hlavním vchodem z hotelu a zamířila přesně tam, kam mi Tom řekl.

A opravdu v druhé ulici za hotelem na mě čekal v autě.

"Už se mi stýskalo," zašeptal.

"Ale kdybys nekecal," pousmála jsem se.

"Nekecám," zamumlal, natáhl se a ukradl si polibek.

"Radši jeď ty," ušklíbla jsem se, ale ve skutečnosti mě jeho slova těšila.

Za dvě hodiny už jsme vjížděli do garáže Tomova sídla. Tentokrát jsme ale jeli hlavním vchodem a nelezli přes plot jako zloději. Vystoupili jsme, Tom zamkl auto a podal mi jednu z mých tašek a sám se vláčel s mými dvěma kufry.

"Hodím ti ty kufry nejdříve nahoru, co říkáš?" otočil se na mě v půli schodů.

Jen jsem přikývla a následovala ho do patra.

Automaticky zamířil chodbou na druhou stranu než se nacházel pokoj pro hosty, ve kterém jsem spala já.

"Ehm, Tome? Pokoj pro hosty je na druhou stranu," zastavila jsem se uprostřed chodby a čekala na jeho odpověď.

Slyšela jsem jeho pousmání, ještě než se ke mně otočil čelem. Když si všiml, jak proti němu stojím s rukama v bok, lišácky se usmál a jazykem si navlhčil plné rty.

"Pokoj pro hosty sice jo," uchechtl se.

"Ale můj pokoj je na tuhle stranu," ukázal za sebe kam prvně mířil. Zakroutila jsem hlavou a naznačila mu, že stále čekám na vysvětlení.

"Po tom co se mezi námi stalo, přece nebudeš spát sama v pokoji pro hosty ne?" zvedl obočí, jako by mi vysvětlil něco samozřejmého, co nedocházelo jenom mě.

"A navíc, nerad usínám sám," zamumlal.

"A už dlouho jsem neměl tu možnost usínat po boku takové krásné ženy jako jsi ty," řekl až neuvěřitelně upřímně, přejel si zuby po spodním rtu a podíval se mi přímo do očí, aby viděl, jaký účinek na mě měly jeho slova.

Abych pravdu řekla, na chvíli mi vzal svou upřímností vítr z plachet. Nečekala bych takováhle upřímná slova od někoho jako je on. Od mafiána.

"Jenom se snažíš zakrýt, že se sám prostě bojíš," usmála jsem se, když jsem našla ztracenou půdu pod nohama.

"Ty si ale," zakroutil hlavou.

"Já?" divila jsem se, ale věděla jsem, že má pravdu.

"Děláš si ze všeho jenom srandu," povzdechl.

"No a o to jde ne?" mrkla jsem na něj, když jsem okolo něj procházela do jeho pokoje.

Dál jsem si Tomových mozkový pochodů nevšímala a neskrývaně si prohlížela jeho pokoj. Předtím jsem tu nebyla, takže jsem měla poprvé možnost si ho prohlédnout.

Na to, že tu bydlel sám a byl to chlap tu měl nezvykle uklizeno, jak v celém domě, tak ve svém vlastním pokoji snad ještě víc. Ale stejně si myslím, že mu sem musí chodit uklízečka.

Uprostřed pokoje stála velká manželská postel, už od pohledu měkoučká. Jen jsem se uculila, na té se bude spát jako v pohádce nebo možná taky něco jiného, ušklíbla jsem se.

Takové postele by byl hřích nevyužít, když už jsme se tak sblížili.

Zajímavé, jak málo dnů nám k tomu stačilo. Když jsem tady v domě byla poprvé, ještě tu byl jakýsi strach.

Ale dneska už ne. Ta honička na dálnici a jeho zranění, nás sblížili a tou nocí v baru to všechno jenom vyvrcholilo a my se na sebe bez zábran vrhli.

"Chovej se jako doma," vytrhl mě Tom z dumání, zavřel za námi dveře a mé kufry postavil do rohu vedle velké prostorné skříně.

"Jako doma," opakovala jsem po něm a hned hupsla na velkou postel, která si o to přímo říkala.

"To jsem si mohl myslet, že to vezmeš hned doslova," utrousil Tom a nelenil a natáhl se vedle mě.

Lehl si na bok čelem ke mě, loktem si podložil hlavu a hleděl na mě. Polkla jsem, připadala jsem si divně, když na mě jen tak hleděl a nic neříkal.

Po chvíli natáhl ruku směrem ke mně a pohladil mě po tváři. Zavřela jsem oči a opřela jsem se do jeho doteku. Cítila jsem, jak se matrace prohnula a Tom se přisunul blíž ke mně. Palcem přejel přes mé rty a pak kolem uší do vlasů.

Musel se znovu posunout, protože teď ležel těsně přede mnou. Otevřela jsem oči a pohlédla do jeho vášní potemnělých očí. Bylo mi nad slunce jasné, jak tohle dopadne. Sklonil se a spojil naše rty v jedny. Chytil mě za boky a natiskl na sebe. Vzrušeně mi vydechl do ucha a skousl mi ušní lalůček. Dlaněmi jsem mapovala jeho svalnatou hruď, vyjela jsem po ní nahoru a ruce spojila za jeho krkem.

Dee :-*