Attractive danger *18

Tralala! :D Užijte si další díl! :D

Probuzení po takové dokonalé noci bylo snad ještě krásnější. Probouzela jsem se a cítila jeho rty jak již bloudí po mém těle.

"Jakpak ses vyspala?" zamumlal těsně u mých rtů, když si všiml, že se probouzím.

"Jako v pohádce o mafiánu milovníkovi," zakňourala jsem rozespale.

"Tak to mě těší," slyšela jsem jak se pousmál.

Ani jsem ještě nerozlepila víčka a už jsem cítila jeho sametově hebké rty na těch svých. Kdyby celá včerejší noc a dnešní ráno byl jenom pouhopouhý sen byla bych opravdu hodně ale hodně naštvaná.

Ale k mému neskonalému štěstí je to všechno skutečné. Usmála jsem se a natočila se, abych na jeho rty měla lepší přístup. Prohloubil náš polibek a opatrně si na mě zase lehal.

---

Jemně nasál můj spodní ret a roztomile ho oždiboval. Zavřela jsem oči a užívala si tuhle chvíli.

Tuhle Tomovu stránku jsem včera v noci nepoznala.

Byla to ale příjemná změna. Jak byl včera divoký a dravý tak teď po ránu byl něžný. Musím ale říct, že obě dvě tyhle jeho stránky se mi líbily.

Pohladila jsem ho po tváři a ukazováčkem sjela na jeho plné šťavnaté rty.

Dlouho mě neuvěřitelně lákaly a teď, když jsem věděla, jak skutečně chutnají lákaly mě snad ještě více.

"Takže toho nelituješ?" zašeptala jsem a zvedla pohled k jeho dokonalým očím, které mě upřeně pozorovaly. Překvapeně nakrčil čelo.

"Čeho myslíš?"

"No..toho, co se stalo mezi námi," kousla jsem se do rtu.

"Jo toho," usmál se od ucha uchu, když pochopil, na co narážím.

"Tak to ani..," políbil mě.

"..v nejmenším," dokončil, když se na pár centimetrů odtáhl.

"Bylo to dokonalé," uchechtl se a já byla určitě rudá až na zadku, když jsem si jenom vzpomněla na to, co všechno se v noci stalo.

Zírala jsem do jeho upřímných očí a přemýšlela, jestli to opravdu myslí vážně.

Znovu jsem totiž měla před očima tu fotku z jeho peněženky, na kterou jsem včera nějak pozapomněla, když jsme se na sebe vrhli jako smyslu zbavení.

A on mi teď tvrdí, že ničeho nelituje? Proč má tedy její fotku v peněžence? Pochybuju, že by to byla jeho mladší sestřička. Ach jo. Nebudu mít pokoj, dokud se nedozvím pravdu.

"Tome?" zamumlala jsem jeho jméno, zatímco se láskyplně věnoval mému krku.

"Hm?" zabručel.

"Ehm..viděla jsem tu fotku v tvé peněžence," vydolovala jsem ze sebe. Jen co jsem to dořekla, cítila jsem jak se zarazil.

"Kdo je to?" dodala jsem otázku, kterou určitě musel očekávat.

Chvíli zůstal jen tak strnule stát a jediné, co jsem cítila byl jeho horký dech na mém krku.

Po chvíli se ze mě zvedl, svalil se vedle mě na svou stranu postele a zhluboka oddechoval.

Hned jsem si nadávala, že jsem o tom vůbec začínala.

Zničila jsem tím tuhle nádhernou atmosféru. Dala bych si za to facku. Byla to úžasná noc a probuzení vedle Toma byl ještě skvělejší bonus a já to všechno jednou větou zkazila.

"Nechci o tom mluvit," řekl po chvíli.

"Ale…," chystala jsem se mu oponovat.

"Řekl jsem, že o tom nechci mluvit," řekl naštvaně, vstal a zmizel v koupelně.

No to jsem tomu dala, přejela jsem si dlaněmi po obličeji.

Zatímco se sprchoval, přemýšlela jsem, jak si to vyžehlit. Neměla jsem se na to vůbec ptát sakra. Je to jeho věc, čí fotku má nebo nemá v peněžence.

Když po chvíli vyšel z koupelny jen v ručníku kolem boků, na chvíli jsem snad i zapomněla jak se dýchá, jaký na něj byl boží pohled.

O sekundu později jsem si ale vzpomněla, že bych se mu měla vlastně omluvit, za to, že jsem šťourala do jeho osobních záležitostí, do kterých mi absolutně nic není.

Podíval se na mě, nadechl se a pak jenom zavrtěl hlavou.

"Tome…já se omlouvám," zamumlala jsem a přitáhla si deku více ke krku.

"To už je jedno," mávl nad tím rukou a sedl na svou stranu postele zády k mě.

Ach jo. To není dobré, pomyslela jsem si. Nechtěla jsem aby byl na mě naštvaný. Přidržovala jsem si deku, aby mi nesklouzla a pomalu se pošoupla blíž k němu.

Objala jsem ho kolem pasu a políbila na nahá záda, po kterých ještě stékaly kapičky vody.

"Moc se omlouvám, opravdu, neměla jsem šťourat do toho do čeho mi nic není," zašeptala jsem proti jeho zádům. Slyšela jsem jak v něm zadunělo, když se zhluboka nadechl a pak se ke mně pootočil.

"Víš, někdy mi jí svým chováním tak moc připomínáš," pousmál se smutně a pohladil mě po bradě.

"Byla taky tak moc zvědavá a šťouravá jako ty," cvrnknul mě do nosu a pak beze slova znovu vstal.

Zamrkala jsem. Tak já mu jí připomínám? Pozorovala jsem ho, když se oblékal a stále mi hlavou vrtalo, kdo to tedy vlastně byl. Ale ptát už jsem si zakázala. Není to moje věc. Ale když mě tak strašně zajímá, kdo to je! Nesnáším svojí zvědavost.

"Asi bychom odsud už měli vypadnout," konstatoval po chvíli Tom, když si oblékal tričko a znemožnil mi tak ten výstavní pohled na jeho tělo.

"Kam?" hlesla jsem jen.

"No viděl bych to zase zpátky ke mně," pokýval hlavou.

"Zavolám Georgovi, přiveze nám sem auto, nemám náladu teď nějaké ukrást," ušklíbl se.

Hm. Tak Georg. Kdo je sakra zase Georg, pálila mě na jazyku další zvídavá otázka.

"Jestli se chceš zeptat, kdo je Georg," pousmál se Tom.

"..tak je to můj nejlepší přítel, člověk kterému stoprocentně věřím," dokončil a usmíval se, když viděl, jak mě doběhl.

"Já se neptala," řekla jsem naoko dotčeně.

"Ale chtěla jsi," smál se mi.

"Nechtěla," oponovala jsem. Omotala jsem kolem sebe deku a vydala se směrem ke koupelně.

"Ale chtěla," zamumlal si pod vousy pobaveně.

Dee :-*