Vím, vím zase to trvalo :D Ale je to tu! Epilog k Dreams!Doufám, že se Vám bude líbit a necháte mi tu ještě jednou naposled k této povídce krásné komentáře jako doposud :D Za které vám moc a moc děkuji :-*
Jak už jsem řekla, budu se teď snažit soustředit na mafiána nebo nevinného uvidím, jak mi to půjde od ruky.
Ale předem upozorňuju, že se budu snažit omezit počet dílů, když je to až moc dlouhé není to pak už ono.
Mám v hlavě už zase! několik málo prologů, které mám na rychlo poznamenané v mobilu v poznámkách!
Nejradši bych k nim už i vyrobila bannery, ale nevím pak kdy by se na ně dostala řada :-/ vzhledem k tomu kolik mám tady rozepsaných povídek :D :D Proto se právě budu snažit psát kratší povídky, aby tu nebyly rozepsané takhle dlouho :D I když kdo ví, jestli se mi to povede, znám se! :D
YBTM byla plánovaná jako "dlouhá" ale nepočítala jsem s tím, že i ostatní budou takhle dlouhý :D:D:D
No nic konec keců, vrhněte se na to a doufám, že se zase znovu sejdeme u další povídky! :-*
Polkla jsem. Bill byl ten poslední, koho jsem tady právě teď potřebovala.
"Bille, co tady děláš?" vyhrkla jsem překvapeně a upustila pár triček do kufru.
"Přišel jsem si pro tebe," stále se usmíval, až mě to zneklidňovalo.
"Bille, to nejde," povzdechla jsem a znovu se otočila ke skříni, abych do kufru přihodila další oblečení.
"A proč by to nešlo hm?" ozval se jeho hlas těsně vedle mého ucha, až jsem se maličko lekla. Netušila jsem, že se tak nehlučně přemístil od dveří až ke mně.
"Lekla ses?" uchechtl se a hrudí se natiskl na má záda. Dlaně obmotal kolem mého pasu a horký dech vydechl na můj krk.
Byla jsem nervózní jako nikdy v jeho přítomnosti. I když jsem ještě měla břicho ploché, stejně jsem měla pocit, že to každou chvíli musí poznat.
"Bille, nedělej to ještě těžší," snažila jsem se odtáhnout, ale držel mě pevně.
"Nedělám to těžší, naopak ulehčuji to," zamumlal a políbil mě na krk. Nechápu, kde se v něm dneska brala ta pozitivní nálada.
"Nejde to," podařilo se mi se od něj odtáhnout, ale v mžiku si mě k sobě otočil čelem. Využil toho, že jsem se nadechla a chtěla mu odporovat, a políbil mě.
Tak vroucně a vášnivě, až se mi podlamovala kolena.
Neodolala jsem a polibky mu opětovala. Chvíli jsme se neviděli a tak moc mi chyběl. Nevím, jak to dokážu zvládnout teď.
Když se odtáhl, abychom se oba dva mohli nadechnou, litovala jsem, že ta chvíle skončila, protože jsem tušila, že byla naše poslední.
Zvedla jsem k němu pohled a i přes to všechno, co jsem mu řekla, se stále usmíval. V očích mu planuly veselé jiskřičky. Dlaní mě pohladil po tváři a znovu mě jemně políbil.
"Já to vím," zamumlal.
"Co-cože?" zakoktala jsem se. Nemohl to vědět.
"To o miminku," řekl dlaněmi sjel na mé břicho a jeho oči jen zářily.
"Ani nevíš jak jsem šťastný," sklonil se k mým rtům a znovu mě jemně políbil. V šoku v jakém jsem byla, že to ví, jsem mu ani nedokázala polibek oplatit.
"Jak ses to dozvěděl?" zamumlala jsem, když jsem našla ztracený hlas.
"No před chvíli jsem měl schůzku s Lucasem a on přišel celej vytočenej, všechno mi řekl a tím mi vlastně nechtě prozradil, že budu táta," usmál se.
"Proč si mi to neřekla?" podíval se na mě těmi svými hnědými kukadly.
"Měla jsem strach, jak by jsi to vzal," sklopila jsem pohled na látku Billovy bundy.
"Kdybych tušila, že to vezmeš takhle, neváhala bych," podívala jsem se mu znovu do očí a poprvé se dnes pousmála.
"Doufám, že teď nebudeš váhat, když se tě zeptám, aby ses ke mně nastěhovala," olízl si rty.
"Chci abychom byli spolu a společně taky vychovali to malé," usmál se.
"Ani v nejmenším váhat nebudu," usmála jsem se.
"Tak pojď rychle to tu dobalíme, než se vrátí Lucas a pojedeme k nám," poplácal mě Bill po zadečku.
"Ehm..Bille?"
"Hm?" otočil se na mě zpátky.
"Polib mě ještě," zašeptala jsem sotva slyšitelně, ale byla jsem si jistá, že on mě slyšela, když se znovu tak dokonale usmál a splnil, to o co jsem ho žádala.
"Ani nevíš, jak moc tě miluju," zašeptal, ještě než spojil naše rty.
"Myslím, že vím," zasmála jsem se do polibku. Odmotala jsem ruce kolem jeho krku a užívala si toho pocitu být znovu a možná, že už napořád v jeho náručí.
"Jak bude tvoje máma reagovat na to, až se dozví, že bude babička?" zamumlala jsem mezi polibky.
"Ona to přežije," ušklíbl se Bill a znovu se věnoval mých rtům.
The End
Dee :-*
tak a teď tu řvu jak želva..xD lepší konec jsi nemohla napsat! x)) A teď jen čekat na mafiána xD už se těšim na další díly x)) a taky na další tvoje povídky ;))
OdpovědětVymazatTak v první řadě se ti chci omluvit, že jsem komentovala a nekomentovala. někdy mě prostě nenapadlo, jak bych to měla sepsat... Všimla jsem si, že s Báří máte trochu podobný styl psaní a to v tom,že píšete ich-formou, a že vaše hrdinky jsou schopné opustit toho vysněného kluka, kterého naprosto milují, jenom proto, že by jim něco přelétlo přes nos... Docela jsem se bála, že to bude v osudu i téhle povídky. Nicméně jsi mě opravdu hodně mile překvapila ) Jsem ráda, že Bill se choval tak mile a prostě to dobře dopadlo... Co se týká toho celého příběhu, tak se mi to líbilo. Nebylo to špatné a hezky jsi zpracovala myšlenku, jak by to dopadlo, kdyby se něco podobného stalo. Nelituju, že jsem tuhle povídku četla
OdpovědětVymazatCo se týká délky dílů, tak si myslím, že pro mě to bylo opravdu hodně ideální... Mám ráda dlouhé povídky Takže nemůžu s tebou souhlasit v tom, že čím delší, tak to potom není ono...
No popřeju ti hodně štěstí s dalšíma povídkama Aby tě nápady neopuštěly a co nejdřív sis dopsala ty restíky, které máš na skladě...
Vážně konec? Po téhle povídce se mi bude stejskat! Komu budu nadávat do slizounů, když už tu Lucas nebude a komu budu fandit když Adele s Billem tu také nebudou? Asi si tuhle povídku přečtu ještě jednou a bude to:)
OdpovědětVymazatJsem tak ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo ani čárku bych na tom nezměnila! Vážně jsem se bála, že Adele odejde od Billa!
A klidně piš ještě delší povídky, ráda vždycky čekám, nato kdy přidáš další díl a aspoň se s povídkou nebudu muset jen tak loučit:)
To je krááásne no vedela bych si predstavit další dílky tehle povídky , bylo by zajimavé sledovat jak jsou spolu šťastní :) No ale teším se na další FF takže jen tak dál, máš jednoznačne talent
OdpovědětVymazatKonec? Achjo. Vždy, když je konec nějaké povídky, tak truchlím
OdpovědětVymazatCelá povídka byla báječná. Jsi prostě talentované děvče, jen co je pravda Líbilo se mi, jaký vztah měli Bill s Adele, i když ho museli tajit. A teď ten konec byl super, úplně jsem si představila toho Billa, jak se opírá a spokojeně se usmívá. Mmmmm, klidně bych si dovedla představit, že by byla i druhá řada, ale věřím, že další tvé povídky budou stejně skvělé, takže se na ně už moc těším
To byl krásný konec. Tvoje povídky jsou návykové =D Moc jsem se u toho pobavila. Čte se to dobře a je to prostě parádní. =D
OdpovědětVymazat