Attractive danger *16

:-/ Připadám si jako na Sahaře! Ale i přesto jsem dopsala další díl! Jako bych v tom vedru našla inspirejšn :D:D Uff, poslední tři dny školy a pak už hurá prázdniny! :D Sice ne na dlouho, ale aspoň něco :D Ať se Vám líbí! :D

Zamručela jsem a zavrtěla se, když jsem ucítila, že teplo, které mě celou dobu obklopovalo bylo najednou pryč. Napůl spící jsem si přitáhla deku těsněji kolem těla, abych se zahřála, ale takové teplo jako předtím se nekonalo. Otočila jsem se na druhou stranu, ale stejně to příjemné teplo bylo pryč. Otočila jsem se zpátky a pomalu rozlepila oči a mžourala do denního světla, které mě na chvíli oslepilo.

Tom stál vedle postele a usmíval se.

"Vyspinkaná?" ušklíbl se.

"Ne docela," povzdechla jsem si.

"To se divím, lepila ses na mě celou noc a tvůj výraz ve tváři napovídal tomu, že si to maximálně užíváš," uchechtl se. Hm, to vysvětluje to příjemné teplo, pomyslela jsem si.

"Tsss nelepila," trhla jsem ramenem, vstala a zašla do koupelny.

---

­***

Následující pět dní jsme zůstali schovaní v hotelu. A když říkám schovaní, tak to doslova. Z pokoje jsem vycházela jen na jídlo a pak jsem ještě Tomovi nahoru nepozorovaně nějaké propašovala.

Bylo to ale otravné strávit celé dny na pokoji díváním se na televizi a nic neděláním. Naštěstí se ale Tomova rána hojila rychle a už mohl začít pomalu s rukou i hýbat.

Venku už se šeřilo a další film, na který jsme koukali, právě končil. Povzdechla jsem si a podívala se z okna na zapadající slunce.

"Co teď? A neříkej prosím, že tam hodíme nějaký další film," podívala jsem se na Toma rozvaleného vedle mě na posteli.

Ano, celých těch pět dní jsme strávili vedle sebe v posteli a ni jeden jsme se toho druhého nedotkli byť jen prstíčkem.

Pro mě to bylo vyloženě mučení. Když usnul, nebo se zažral do děje filmu tak, že nevnímal okolí, bezostyšně jsem si ho prohlížela a sváděla boj sama se s sebou a nevrhnout se na něj.

Asi bych konečně potřebovala vypadnout z tohohle pokoje, aby se mi trochu okysličil mozek, pomyslela jsem si a vstala, abych vypnula DVD.

"Vím, že je to jednotvárné a nudné, když tu se mnou musíš být celé dny zavřená na pokoji, když Řím a jeho nesčetné památky jsou hned tam venku, ale nevíš jak moc si vážím," řekl mi a urovnal si obvaz na ráně.

"Hm," houkla jsem jenom a posadila se zpátky vedle něj na postel.

"Jdu do sprchy, je strašné vedro," vstala jsem hned zase znovu.

"A neutop se," zavolal za mnou vtipně Tom, než jsem za sebou zavřela dveře od koupelny.

"Ha, ha, ha," ušklíbla jsem se. Už mu muselo být rozhodně lépe, soudě podle jeho humoru.

Pustila jsem na sebe příjemně vlažnou vodu a nechala si kapky stékat po své rozehřáté pokožce. Bylo až neuvěřitelné, jaké bylo dnes vedro.

Umyla jsem si pořádně vlasy, načež i celé tělo a po chvilce vylezla. Ledabyle jsem se otřela a hned se oblékla do pohodlných kraťasů a tílka.

Stejně za chvíli bude zase zpocená a můžu se jít koupat znovu. Vycházela jsem z koupelny do ložnice a ještě si pročesávala mokré vlasy, když jsem si všimla, že zválená postel je prázdná a Tom stojí u skříně oblíknutý ve volným kraťasech a právě si snaží zapnout košili.

"Ty se nějak chystáš?" zůstala jsem překvapeně stát mezi dveřmi.

"Myslel jsem, že když jsem tu už tolik dní zavřený, mohli bychom si večer udělat takovou menší procházku," usmál se na mě.

"Určitě si kvůli mně z města moc neviděla," dodal.

"To máš sice pravdu, ale neměl by si ještě raději ležet?" založila jsem si ruce v bok.

"No tááák, myslel jsem, že budeš mít radost a ty mě místo toho posíláš znovu do postele?" vzdal boj se zapínáním košile a místo toho se soustředil na mě.

"Neříkám, že nemám radost, z procházky bych byla nadšená, ale co tvoje ruka?"

"Už je to v pohodě. Vidíš už s ní můžu normálně hýbat, jenom na té ráně mám obvaz a docela bych ocenil, kdybys mi zapnula košili, ale jinak funguje naprosto perfektně," zamrkal na mě, že se mu prostě nedalo odolat. Vypadalo to, že se touží podívat na chvíli ven snad ještě více než já.

"Tak dobře, dobře, vyhrál si," pokrčila jsem rameny po chvíli, co na mě jen smutně zíral a nešťastně vzdychal.

"Já věděl, že neodoláš," usmál se vítězně.

"Moc se neraduj, nebo si to ještě rozmyslím a nech mě převléknout, nemůžu jít ven v tomhle ukázala jsem na domácí vytahané kraťasy a tílko na spaní.

"Pro mě za mě, můžeš jít třeba nahá," pokrčil rameny, co mu jeho zranění dovolovalo.

"Já nikam nepůjdu," pohrozila jsem.

"Už mlčím, už mlčím," smál se a zmizel v koupelně.

Vzala jsem si své nejoblíbenější kalhoty a k nim bílé triko s krátkým rukávem. Jen co jsem se dooblékla, Tom vyšel z koupelny, stále ještě s rozepnutou košilí.

"Mohla bys mi jí zapnout?" díval se na mě nešťastně jak malé dítě, které si samo neumí zapnout košili s knoflíky.

"Co jiného mi zbývá?" pokrčila jsem rameny překonala těch několik málo kroků, které mě od něj dělily.

Stála jsem těsně před ním a snažila se soustředit jen na zapínání těch pitomých knoflíčků. Což mi šlo, ale poněkud špatně, vzhledem k tomu, že mě neskutečně přitahovala jeho opálená svalnatá hruď a podmanivá vůně, kterou se snad schválně navonil, když byl před chvíli v koupelně.

Už jsem chápala, proč měl Tom takové problémy se zapínáním košile, mě samotné to trvalo taky pěkně dlouho a to jsem ani nebyla postřelená. No i když byla jsem spíš omámená. Jím.

"Tak hotovo," ulevilo se mi, když jsem konečně zapnula poslední knoflíček a zvedla k němu hlavu. Zarazila jsem se ještě víc, když jsem si všimla, že se jen lišácky usmívá a nic neříká.

Znervózněla jsem a čekala, jestli něco udělá.

Olízl si rty a mě se zrychlil tep. Zamrkal svými dlouhými řasami a když se ke mně začal pomalu sklánět myslela jsem si, že se zblázním.

Byl už tak tak blizoučko. Zavřela jsem oči a čekala, až mě konečně políbí. Konečně dokončí to, co se mělo stát před několika dny u něj v domě.

Připadalo mi, že se snad zastavil čas, ale pak jsem skutečně jeho rty ucítila. Jediný problém byl v tom, že jen na své tváři a jen na sekundu. Taková letmá dětská pusa na tvář. Nic víc.

Překvapeně a zároveň zklamaně jsem otevřela oči. Tohle jsem tedy rozhodně nečekala.

"Děkuju," zamumlal, když se odtahoval. Zmateně jsem zamrkala a snažila se zahnat smutek a slzy.

Děkuju? Co to sakra znamená?

"Půjdeme?" pousmál se. Zůstala jsem ještě chvíli zklamaně stát, ale pak jsem v sobě našla ztracenou jistotu. Musím na něj prostě přestat myslet, protože jeho prostě nikdy mít nebudu. Musím se nějak proti němu obrnit. Nemůže mě prostě pokaždé vytáčet jen svou blízkostí. Mohla bych si třeba říkat, že je gay.

Bože, to nejde. Jenom takhle v duchu mi to znělo pitomě. On by prostě nemohl být gay. Uchechtla jsem se, to by byla představa. Musela jsem se nad tou myšlenkou pochechtávat, ještě když jsme s Tomem plížili z hotelu.

Dee :-*