Tradáááááááááááá takové maličké překvápko pro tu mojí drahou Báři :-* která dneska slaví narozeniny! Tak jsem si řekla, že se dám do ještě jedné povídečky extra pro ňu :D Takže ještě jednou všechno nejlepší! Hodně štěstí, zdraví a ať obstojíš ty všechny zákeřné zkoušky! I Martina s parukou :D:D:D:D Už se nemůžu dočkat, až zas někdy přijedu do Brna :-*
Musím navštívit muže s kostkou sejra na zádech :D:D:D Hepy bézday to you :-* Enjoy it, brouku!
Opřela jsem se o pult a znaveně vydechla. Promnula jsem si krk, až mi v něm luplo. Už jsem se nemohla dočkat až svléknu tuhle zástěru a lehnu si do své postele. Dneska byl opravdu náročný den. Nemůže se ale divit, je hlavní sezóna, hotel je plný a my mále plné ruce práce.
A dneska mi přišlo, že to bylo ještě horší než obvykle. Lítala jsem celé odpoledne a míchala koktejly u bazénu a ještě jsem dneska musela vzít i obsluhu u večeří, protože nebyl nikdo jiný, kdo by měl volno. Zadívala jsem se na obzor, kde slunce ještě stálo vysoko na obloze a v duchu ho popoháněla už aby zapadlo.
A dneska mi přišlo, že to bylo ještě horší než obvykle. Lítala jsem celé odpoledne a míchala koktejly u bazénu a ještě jsem dneska musela vzít i obsluhu u večeří, protože nebyl nikdo jiný, kdo by měl volno. Zadívala jsem se na obzor, kde slunce ještě stálo vysoko na obloze a v duchu ho popoháněla už aby zapadlo.
"Bože, až už je padla," zamumlala jsem.
"Mi povídej, kdybych se na chvíli zastavila, asi bych usnula ve stoje," ušklíbla se na mě Monica s kterou jsme tu dneska obsluhovaly u večeře.
"A ještě víc jak polovina hostů neměla ani polévku," zaskučela jsem.
"Tady je to dámy, dvě polívčičky a třikrát hlavní chod," přinesl nám Mario z kuchyně porce, které jsme měli roznést.
"Ach jo," povzdychla Monica a chopila se hlavních chodů.
"Odnes ty polévky prosím těm dvěma co dneska přijeli," strčila mi Monica do ruky tác s dvěma polévkami, abych je odnesla a kývla ke stolu, kde seděli nějací dva muži, které jsem tady ještě neviděla. Museli tudíž přijet dnes. Ostatní jsem už od vidění trochu znala.
"Odnes ty polévky prosím těm dvěma co dneska přijeli," strčila mi Monica do ruky tác s dvěma polévkami, abych je odnesla a kývla ke stolu, kde seděli nějací dva muži, které jsem tady ještě neviděla. Museli tudíž přijet dnes. Ostatní jsem už od vidění trochu znala.
"Už se to nese," povzdychla jsem si. Opravdu dlouho jsem si odpočinula, ušklíbla jsem se v duchu. Nohy mě bolely jako čert, ale do konce večera jsem to musela ještě vydržet.
S tácem jsem se prodírala mezi ostatními stolky až k těm dvěma, což v žabkách a ještě v písku nebylo zrovna ideální, ale co na plat, když tenhle hotel měl jídelnu přímo na pláži s výhledem na moře.
Zvědavě jsem ty dva nové prohlížela. Jeden se strašnými dredy, které mu trčely všude možně a v obličeji takový obtloustlý a druhý s nechutně uplácanými vlasy a kovovým ksichtem, ale aspoň měl takový milejší pohled než ten druhý. No jeden lepší než druhej ušklíbla jsem se. Dám krk na to , že jsou to gayové na svatební cestě, ušklíbla jsem se.
Byla jsem už těsně u nich, když jsem cítila, že mě přemáhá zívnutí. Rychle jsem tác chytla tak, abych ho udržela jednou rukou a tou druhou si mohla zakrýt pusu. Jenže jsem nepočítala s tím, že se ten dredatý rozmáchne rukou, tak že mi tác vyrazí z rukou a horká polévka skončí místo v jeho žaludku na něm.
"Auuuuu," zařval jako když ho na nože berou, když na něj dopadla polévka, která se ještě před chvíli vařila. Bylo jenom štěstí, že jsem včas chytla talíře, které se nerozbily. Jen ta polévka skončila na něm.
"Si blbá?" vyjel na mě a snažil se co nejrychleji utřít ubrouskem.
"Moc se omlouvám pane, ale…," snažila jsem se ze sebe dostat omluvu, něco takového se mi ještě nestalo. Opravdu jsem to neudělala schválně. Kdyby se on nerozpřáhl, nikdy bych to na něj nevylila.
Koutkem oka jsem zavadila o toho s piercingy, který se snažil tlumit svůj smích v dlani. To teda asi moc svou drahou polovičku nemiluje, když se mu směje, že jsem ho polila horku polévkou.
"Opravdu jsem nechtěla," chytla jsem jeden ubrousek na jejich stole a chtěla jsem mu utřít ruku na které měl ještě několik nudliček, ale ještě než jsem se ho stihla dotknout tak se ode mě odtáhl jako bych snad byla prašivá.
"Nesahej na mě," utrhl se na mě a poprvé zvedl hlavu a podíval se mi do očí. Polkla jsem. Tak zlý a naštvaný pohled jsem snad ještě neviděla. Oči měl stáhnuté do tenké přímky a naštvaně našpulené rty.
"Chci mluvit s ředitelem," pronesl samolibě a ještě se ušklíbl. Polkla jsem, jestli mě kvůli tomu bastardovi vyhodí tak…
"Hned," dodal a pomlasknul si.
"Pane opravdu jsem nechtěla, moc mě to mrzí," mumlala jsem jak blbec omluvy, i když bych ho nejradši přetáhla po hlavě ještě tím tácem, co jsem měla v ruce.
"Ty jsi mě snad neslyšela?" naklonil hlavu na stranu, až mu vylezla další brada a založil si ruce na prsou.
"Já..ehm," sklopila jsem pohled do písku. Teď mě kvůli mně určitě vyhodí. Vypadal na to, že je nechutně bohatý a ředitel udělá cokoli, co si on bude přát.
"Ale no tak, to snad nebude nutné Tome, ne?" podíval se na něj ten druhý a významně zvedl obočí.
"Navíc ona za to nemůže, můžeš si za to sám, kdyby ses tady tak moc nerozpřáhal rukou, nepolila by tě," řekl mu na rovinu, to co jsem se mu já sama bála říct. Překvapeně a vděčně jsem se na něj podívala. Nikdy bych nečekala, že zrovna někdo jako on se zastane mě místo svého milence.
"Děkuji pane," pousmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.
"Nemáš za co, byla jsi v právu," pokrčil rameny a napil se ke své skleničky.
Ten naproti němu Tom, jak jsem se dozvěděla, jen něco naštvaně zabručel a začal něco drmolit na toho druhého. Z toho jak to říkal jsem usoudila, že mu asi nadávál. Tomu s piercingy to ale bylo absolutně volné a jen protočil očima a užíval si, jak se jeho společník třese vzteky. Chudák, bylo mi toho ulízaného docela líto, jak může žít s někým tak nepříjemným jako je tenhle chlap.
Pořád jsem tam stála a nevěděla co dělat. Dívala jsem se z jednoho na druhého a jenom čekala, nevěděla jsem jestli mám jít nebo ne. Úplně ve mně hrklo když se na mě ten obtloustlý otočil tváří a tvářil se nejvíc naštvaně.
"Jdi už radši a přines nám nové polévky," pobídl mě a arogantně se ušklíbl.
Oddechla jsem si a rychle se otočila na podpatku a snažila jsem se být co nejrychleji pryč z jejich dosahu. Jenže sotva jsem udělala dva kroky, hned jsem za sebou uslyšela jeho hluboký hlas.
"Počkej, hlavně nám to příště prosím tě nenos zase ty ano? Věřím, že tam máte někoho schopnějšího než jsi ty," uchechtl se svému vlastnímu rádoby vtipu. Zatnula jsem zuby a potlačila nutkání mu dát z každé strany.
"Ano pane," řekla jsem se rychle se klidila co nejdál od nich.
Dee :-*
Waaaw tak tohle bude taky zajimawá powídka už se teším i já
OdpovědětVymazatJééé další povídka......no a takhle arogantní Tom no těším se na další díly
OdpovědětVymazatPo delší době jsem narazila na tvůj blog a řekla si, že si zkusím přečíst, co nového píšeš, když tu byl akorát prolog a ještě, že jsem to udělala. Ty máš fakt hlody, to se říct jinak nedá. To, jak si je popsala. OK. To jsem se pousmála a říkala si, to je dobrý. Ale pak gayové na svatební cestě Tím si mě tak rozesmála, že to není ani možný. To, že jí vyrazil tác z ruky a vylezla mu další brada...co říct. Asi jsem nečekala, že se takhle pobavim u čtení povídky.
OdpovědětVymazattak tohle rozhodně budu číst, nemůžu se dočkat dalšího dílu...a kdy bude?
OdpovědětVymazat