Innocent #01

Tááááák a další dáreček v podobně téhle povídky. Snad se vám bude líbit :-* trochu jsem dvojčatům prohodila role. Tom bude ten hodný a miloučký romantik a Bill ten věčně nadržený kozel.

Po vyčerpávajícím a o to úžasnějším sexu jsme znaveně leželi vedle sebe v posteli a zhluboka oddechovali. Objímala jsem Billa kolem pasu a hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi.

"V kolik začíná ta párty?" zeptal se Bill zadýchaně.

"V 6. Proč?" zeptala jsem se ledabyle a dál bříškem prstu jezdila po Billově břiše.

"Musím se ještě stavit doma a převléknout," vysvětlil.

"Už je půl čtvrté, to abych za chvíli vyrazil," zhluboka se nadechl.

"Nééé nikam nechoď," přemlouvala jsem ho.

"Vysprchovat se můžeš přeci i u mě," dělala jsem na něj psí oči. Ještě se mi nechtělo vylézat z pelíšku a v jeho náručí se také neleželo špatně.

---

"No jasně a čisté oblečení mi taky půjčíš svoje co?" ušklíbl se.

"Ach jo, co s tebou nadělám," lehla jsem si vedle něj, aby mohl vstát.

"Jdu si ještě zakouřit," zvedl se a vyndal z kapsy u kalhot krabičku cigaret a zapalovač.

"Nebude to svojí máti, náhodou vadit že ne?" podíval se na mě. Zakryla jsem se dekou a zavrtěla jsem hlavou.

"Pokud půjdeš na balkon, tak ne. Vlastně ani nevím, jestli je vůbec doma," pokrčila jsem rameny a zavrtala se do deky.

Bill vyšel na balkón a já měla čas přemýšlet o tom, co si vezmu večer na sebe. Chtěla jsem si vzít ty nové šaty, co jsem si koupila, ale venku mrzlo až praštilo.
Nebo že bych to ten jeden večer vydržela? Kdyby tam Bill jel aspoň autem, ale to určitě ne, protože bude chlastat taky, jak ho znám. A k tomu by se tak moc hodily ty hnědé boty na vysokém podpatku. Ach jo.

Ale jestli tam budou závěje sněhu, tak na ně rovnou můžu zapomenout. Slyšela jsem klapnout dveře od balkónu a otočila se na přicházejícího Billa.

"Nechtěl bys takhle náhodou, jet na tu dnešní párty autem?" zamrkala jsem na něj řasami.

"No jasně a pít tak budu džus ne?" ušklíbl se a začal si oblékat mikinu, která byla pohozená před křeslo.

"Ach jo," povzdychla jsem si nahlas a doufala, že tím třeba Billa obměkčím.

"Tak čau večer puso," sklonil se ke mně a ještě mě dravě políbil, než odešel.

"Čau," našpulila jsem trochu naštvaně rty, na kterých jsem ještě cítila ty jeho. Tak na ty boty můžu zapomenout, naštvaně jsem si odfrkla.

Podívala jsem se ven, kde pořád chumelilo. Nesnáším sníh už jsem to říkala? Bylo něco po půl čtvrté když Bill odešel a já byla absolutně líná vstávat, tak jsem se pořád jenom tak válela. Jenom při pomyšlení na to, že budu muset do té zimy mi naskočila husí kůže. Když jsem se za chvíli podívala na hodiny bylo už skoro půl páté.

To abych se už začala připravovat, jestli chci večer nějak vypadat, zaúpěla jsem a hlavu zabořila do polštáře, který byl ještě načichlý Billovou vůní.

Nedá se nic dělat, musím se jít připravit, vzdychla jsem a vylezla z vyhřáté postele. Vzala jsem si taštičku s makeupem a vydala se do koupelny. Raději se nejdříve namaluju, jinak bych si ještě pokecala oblečení makeupem a to by nebylo vůbec dobré.

Podívala jsem se na sebe do velkého zrcadla v koupelně a přemýšlela co udělat s vlasy.

Jestli si je navlnit nebo nechat jen tak rozpuštěné. Nechala jsem to ještě být rozhodnu se podle toho, kolik mi na vlasy zbude času. Svázala jsem si je do culíku, aby mi nepřekážely a začala nanášet makeup. Dávala jsem si záležet, abych nějak vypadala.

Udělala jsem si silnější oční linky, kouřově tmavé stíny a navrch ještě kupu řasenky.

Když jsem byla s makeupem hotová, ještě jsem se dvakrát natáčela u zrcadla, jestli jsem ho dobře rozmazala.

Vlastně ani nevím proč se s tím tak dělám, vždyť tam určitě nebude někdo nový na koho bych mohla udělat dojem. Co jsem tady čekala v našem ne moc velkém městě. Stejně nakonec zase skončím s Billem v posteli. Tak ať se líbím aspoň jemu.

Vyšla jsem z koupelny a podívala se z okna, kde k mému překvapení už přestalo sněžit a ani na chodnících nebylo mnoho sněhu. Zaradovala jsem se. Tak že bych si ty boty přeci jenom vzala? Jo vezmu, jeden večer to snad přežiju. Vlasy jsem si nechala jen ledabyle rozpuštěné, jaký pak cavyky s tím.

Bylo něco po půl šesté, když jsem byla konečně kompletně připravená. Ještě jsem na sebe stříkala voňavku, když zazvonil zvonek.

Mrkla jsem na hodiny, po půl šesté, to by měla být Poppy.

Vzala jsem si na sebe kabát a do ruky kabelku a vydala se po schodech dolů do haly. Musela jsem se přidržovat zábradlí abych na těch botech ještě neslítla, dřív než na tu oslavu dojdeme.

Otevřela jsem vchodové dveře a hned mě ovanul mráz.

"Ahoj," usmála jsem se na Poppy, viditelně už trochu zmrzlou, protože měla červený nos.

"Ahoj, můžeme?" mrkla na mě a dlaněmi si přejela před paže.

"Jo jo, jen zamknu," otočila jsem se a nahlédla do haly. Matky boty tu nebyly, takže byla evidentně někde pryč.

"Bože, ať už ta zima skončí," hudrovala Poppy.

"I přes ty rukavice, cítím, jak mi mrznou prsty," třela si dlaněmi o sebe.

"Mi povídej," přitakala jsem jí. Zamkla jsem a vydaly jsme se na autobusovou zastávku. Naneštěstí byl klub, kde se oslava konala na druhém kraji města.

Když jsme tam konečně dojely bylo už něco po 6. Vešly jsme dovnitř a hned ze sebe začaly sundávat čepice a šály. Vevnitř bylo oproti venku příšerné teplo.

"Hele támhle jsou holky," ukázala Poppy směrem k baru, kde seděly naše kamarádky.

"Ahoj," přišly jsme k nim a až teď jsme si všimly, že se tváří dost otráveně a znudeně.

"Co je?" zamračila jsem se.

"Děláte jako byste byly na pohřbu a ne na pařbě," ušklíbla jsem se a hned jsem si objednala vodku s džusem.

"No se na to podívej, je tady nuda," pokrčila rameny Abby.

"Jak to?" nechápala jsem pořád.

"Ten Katin nudnej bratr sem pozval snad všechny šprty z celý univerzity," protočila oči.

"Aha to je zlý," pokývala jsem hlavou.

"Už je tady aspoň Bill?" zeptala jsem se a rozhlížela se, jestli ho tady nikde neuvidím.

"Ne, myslím že ne. Ještě jsme ho neviděly," odpověděla mi Lucy.

"Ach jo," povzdychla jsem si. Tahle párty bude stát za prd.

Jako kdybych ho přivolala, za chvíli se tu objevil Bill a samozřejmě si to se samolibým úsměvem namířil rovnou k nám.

"Jak se máme?" ušklíbl se a stoupl si těsně vedle mě.

"Skvěle," začaly se před ním všechny hned natřásat. Protočila jsem oči. Husičky.

"Super," ušklíbl se a stiskl mi silně zadeček, tak aby si toho ostatní nevšimly.

Jen jsem nadskočila a propálila ho pohledem. Jen se šibalsky usmál a olízl si rty.

"Tak zatím kočky, jdu najít oslavence," usmál se od ucha k uchu a zmizel v davu.

"Ty Summer," zeptala se mě Lucy, když nám Bill zmizel z dohledu.

"A jak to vlastně včera dopadlo?" šklebila se.

"Dopadlo co?" nechápala jsem, nebo jsem spíše dělala, že nechápu.

"No ty a Bill," napovídaly mi.

"Jo tohle no jako vždycky," pokrčila jsem rameny.

"V posteli," řekla jsem a všechny obdivně hvízdly.

"Já nechápu, proč teda spolu nechodíte, když se spolu pokaždé vychrápete," kroutila hlavou Abby.

"To je jednoduchý Abb," usmála jsem se na ni.

"Co když náhodou potkám někoho…odmlčela jsem se a rozhlédla se kolem.

Můj pohled padl na právě přicházejícího kluka. Ihned mě zaujal, protože jsem ho tu nikdy dřív neviděla. Vysoký, zachumlaný v teplé bundě a s takovou jemností ve tváři, až mě to zaráželo. Tváře měl chudák celé růžové od mrazu, ale bylo to roztomilé. Celý byl roztomilý.

"Někoho koho s kým bych si mohla užít jen tak na jednu noc víš? Jako třeba támhle ten koloušek ve dveřích," řekla jsem a všechny se jako na pokyn otočily ke dveřím, kam jsem se dívala i já.

Ten neznámý si právě sundal čepici a oklepával si ji od sněhu. Všimla jsem si tak, že má vlasy spletené do copánků, což mu moc slušelo. Podtrhávalo to jeho nevinný look.

"Nemyslíš toho s copánky že ne?" pozvedla Abby obočí.

"Jo přesně toho," ubezpečila jsem ji a hned na to se všechny včetně Poppy rozesmály.

"Hej, čemu se smějete? Vy ho znáte?" nevěděla jsem čemu se všechny tak smějí.

"No jasně že jo," odpověděla mi Lucy.

"Věčný panic Tom, Billův bratr," smály se. A já jen vykulila oči.

Dee :-*