You belong to me ♥ 47

Kdo si počká, ten se dočká! :D Máte to tady! Vždycky nevím jak začít a pak bych dokázala psát hodiny a nevím, kde to utnout :D:D:D Ať se vám díl líbí :D

---

47.

Ještě jsem nebyla úplně vzhůru, ale i tak už jsem cítila, jak mě bolí hlava jako střep. Sakra, já to včera zase přehnala. Pomalu úplně pomaloučku jsem otevřela oči a hned je zase přivřela, protože do bungalovu svítílo slunce jako v pravé poledne. Ach jo, to ten den začíná.

Sáhla jsem na noční stolek a naštěstí jsem tam nahmatala mobil, takže jsem ho včera nikdy neztratila, oddechla jsem si a mrkla na čas.

Aha, takže ono je pravé poledne. No dobrej.

Mám tady být nápomocná nevěstě a ještě se takhle zřídím, jestli mi včera večer musela držet vlasy nad záchodem, sakra to jsem se teda ukázala v hezkém světle, jen co je pravda.

Přetočila jsem se na záda a snažila se uklidnit bouřící se žaludek. Plus aby toho nebylo málo, ještě se mi motala hlava.

"Né nééé néééé," zanadávala jsem, když se ani žaludek ani motání hlavy nelepšilo, ba právě naopak. Vylétla jsem z postele jako kdyby mi za patama hořelo a rovnou do koupelny.

Tak tak jsem to stihla a vyklopila obsah svého žaludku přímo do záchodové mísy.

Uff a hned jak se mi trochu ulevilo. Chvíli jsem tam tak ještě seděla u záchoda a čekala, až se zmírní motání hlavy. Hned jak to bylo lepší, tak jsem se chytla mísy a opatrně se postavila.

Přešla jsem k umyvadlu, vypláchla si pusu a hned si rovnou a pořádně vyčistila zuby, abych dostala z pusy tu nechutnou pachuť zvratek. Opláchla jsem si pusu a otřela se ručníkem.

Opřela jsem se o umyvadlo a podívala se na sebe do zrcadla.

"Ach bože," zděsila jsem se svého vlastního odrazu. Vlasy rozcuchané, rozmazané líčení po celém obličeji. To je to dopracovala. A všechno jenom kvůli Tomovi a mojí vlastní blbosti.

Opláchla jsem si obličej ledovou vodou, abych se alespoň trochu probrala, odlíčila si rozmazané líčení a namazala se krémem.

Když jsem se pak na sebe podívala do zrcadla, vypadala jsem alespoň trochu jako člověk. Mokrý ručník jsem přehodila přes topení v koupelně a vydala se zpátky do pokoje. Prohrábla jsem si přeleželé vlasy a hned ve dveřích jsem se zarazila. Přímo naproti dveřím v křesle spal Tom jako nemluvně. Hrklo ve mně. Tom? Sakra co ten tady dělá? Od té chvíli co jsem zahučela do křoví mezi palmy, když jsem Emmě předváděla střízlivou mám okno. Nebo že by mě z toho křoví vytáhl on?

Mrkla jsem zpátky k posteli a všimla si mého poházeného oblečení všude kolem. Vykulila jsem oči. Snad jsme…Uch. Mám na sobě naštěstí spodní prádlo. Tak asi nic nebylo, řekla jsem si na jednu stranu smutně. Ale jak si mám vysvětlit to poházené oblečení všude kolem? To jako ze mě začal strhávat a pak jsem mu v nejlepším usnula? Sakra mám okno jako prase. I když ani spodní prádlo by Tomovi nezabránilo v činu. Ale proč by si pak ustlal na křesle? To nedávalo logiku.

Neměl by být právě teď někde v posteli se svou drahou nastávající? Po špičkách jsem došla až k němu a prohlížela si ho. Vlastně jsem si ho poprvé mohla pořádně prohlédnout na denním světle, když nepočítám ten včerejší večer. Kdy už bylo šero.

Našlapovala jsem jako myška, abych ho nevzbudila a mohla se jím kochat. Překročila jsem jeho do široka roztažené nohy a stoupla si mezi ně.

Zastavila jsem se těsně u něj a naklonila hlavu trochu blíž nad něj, abych měla ten správný výhled. Hlavu měl opřenou a horní okraj křesla, oči s dlouhými řasami se mu třepotaly a rty měl pootevřené. Jen co jsem si vzpomněla, že jsem včera znovu okusila, jak úžasně chutnají a jak dokonaleji líbá, musela jsem si skousnout ret.

Vypadal tak nevinně když spal, jeden by řekl jako malý andělíček, ale zdání klame. Trochu sebou ve spánku zavrtěl, ale vypadalo to, že se neprobouzí. Oddechla jsem si. Ještě aby mě načapal podruhé, když si ho prohlížím. Sjela jsem pohledem po jeho svalnatých opálených pažích.

Na břiše měl propletené prsty a v klidu pochrupoval. Jen jsem na sucho polkla a snažila se zahnat vzpomínky na včerejší podvečer, kdy si mě právě těma rukama přitáhl k sobě a líbal těmi jeho sladkými rty.

"Ach," vzdychla jsem. Mohla bych ho pozorovat roky.

Najednou sebou trhnul. Hlavu otočil na druhou stranu, povzdechl si a jeho ruce se rozpojily, takže teď ležely volně podél jeho těla.

"Ale copak to tu máme?" všimla jsem si jeho polorozepnuté košile, která držela na dvou posledních knoflíčkách. Několik knoflíčků bylo dokonce utržených.

"Pane bože, snad jsem nebyla včera takhle divoká?" zašeptala jsem si pro sebe a sakra litovala, že si na včerejší večer nemůžu vzpomenout.

Podívala jsem se mu do tváře a když jsem viděla, že stále spokojeně spí, opatrně jsem poslední dva knoflíčky rozepnula. Nadechla jsem se a jemně za látku zatahala, abych odhalila, co se skrývá pod ní.

"Oooooooooooo," vykulila jsem oči při pohledu na jeho vypracované jak hrudní, tak i břišní svalstvo. Už tehdá před lety byl kus, ale toto. Mmmm. Jen si tak sáhnout, vzdychla jsem si, protože mi bylo jasné, že kdybych ho tady začala na férovku osahávat, tak by se vzbudil a jak bych to asi tak vysvětlovala.

"Sakra, ten v té posilovně musí trávit času," pokývala jsem uznale hlavou. A ta mrcha kozatá si na tohle všechno může beztrestně sáhnout, kdykoli se jí zachce.

Dívala jsem se na jeho tělo jako na svatý obrázek a snažila si to uchovat v paměti. Velmi těžko jsem odolávala touze si mu sednout na klín a vrhnout se na jeho rty a tím ho probudit z jeho snění.

Čím déle jsem ho pozorovala, tím více jsem přemýšlela nad tím, že bych si měla sbalit všechny své věci a odjet.

Vím, že jsem tu kvůli Emmině a Bilově svatbě, ale trhá mi to srdce, když ho vidím s ní a když vím, že za pár dní se stane jeho ženou a já nezmůžu absolutně nic. Ale už jsem to Emmě slíbila a nemůžu se prostě jen tak sbalit a odjet, i když se mi do zrovna hodí do krámu. Ne nadarmo se říká, že sliby jsou chyby. Já jsem toho živým důkazem.

Odolala jsem a snažila se prostě ignorovat fakt, že si Tom vyspává v mém křesle v mém bungalovu.

Dělala jsem prostě, že tam vůbec není. Vlezla jsem si ještě zpátky do postele a na čtvrt hodinky si lehla. Pak už se mi ležet nechtělo, ale bylo mi divné, že by Tom pořád ještě spal.

Spal stále na stejném místě a ani se nepohnul, od té chvíle co jsem ho pozorovala. A to by nevydržel i kdyby byl sebelepší herec.

Vstala jsem, ustlala si, ale převlékla jsem se ale raději v koupelně, nebyla jsem si přece jenom jistá, jestli ten spánek na mě už nehraje. Přece jenom byl to Tom.

Nejradši bych se vypařila někam pryč, abych tu nebyla, až se vzbudí, ale stále jsem si nebyla až tak moc jistá, co se včera večer stalo. Teda spíše jestli se něco stalo.

A to jsem se od něj potřebovala dozvědět. Sice Tom není zrovna kvalitní zdroj informací, ale co se dá dělat, budu jeho slovům muset věřit. Jsem mu vydaná na milost i nemilost.

Když mi zakručelo v břiše, protože jsem kvůli němu ještě nesnídala, řekla jsem si že ho tady přece jenom nechám a dojdu si pro něco k jídlu. Kvůli němu nebudu trpět hlady. Díky bohu mi už naštěstí bylo o hodně lépe, než ráno, takže bych mohla něco malého pozřít.

Vyšla jsem z bungalovu a mířila si to přímo pro něco malého k jídlu a hned zpátky, protože jsem si Toma nemohla nechat proklouznout. Musela jsem z něj vytáhnout co bylo, nebo nebylo včera večer. Vešla jsem do velké jídelny s výhledem na moře a spousty stoly ozdobenými květinami. Všimla jsem si Emmy u jednoho z nich a hned k ní zamířila. Pročítala zrovna jídelní lístek.

"Dobré ránko," pozdravila jsem jí.

"Dobré dobré. Co to, že jsi nebyla na snídani?" divila se a propalovala mě vševědoucím pohledem. Že by něco věděla? Viděla, jak mě Tom tahal z toho křoví?

"Trošku jsem si přispala," pokrčila jsem ledabyle rameny.

"Přispala," zopakovala po mě a nic víc dodal nestihla, protože se objevil číšník.

"Dám si mořské plody," podala mu Emma jídelní lístek.

"A já si dám ehm to zeleninovou tortillu a dvakrát děkuju," usmála jsem se na něj a schválně se vyhýbala Emminu podezírajícímu pohledu.

"Dvakrát?" divila se.

"Jo ehm to je i pro Willa," zalhala jsem jako profík. Emma už se nadechovala, že mi něco řekne, ale v tu chvíli se tam přiřítila jako uragán Chantelle.

"Neviděly jste Toma?" přilítla celá uřícená a ani se neobtěžovala nás pozdravit.

"Včera večer odešel, že si jde zapálit a já pak usnula a ráno jsem zjistila, že se nevrátil, jeho půlka postele byla ustlaná," vykřikovala zoufale. Emma jen povytáhla obočí a zakroutila hlavou, že ho neviděla. Chantelle se otočila na mě a já také zakroutila hlavou, a dělalo mi náramně dobře, lhát jí do ksichtu, když jsem si vybavila Tomův spící obličej u mě na křesle. Když Chantelle nepochodila, otočila se na podpatku a vyrazila pryč.

Hned na to se ke mně natočila Emma.

"Právě jsem lhala své budoucí švagrové, kvůli tobě a teď ty kápni božskou, pro koho je to jídlo hm? A neříkej, že pro Willa, ten odešel pět minut předtím, než si sem přišla," dostala mě.

"Je to pro Toma že jo?" podívala se na mě káravě.

"Jo," vzdychla jsem.

"Spali jste spolu?" zeptala se přímo. Naštěstí ale přišel zrovna číšník s našemi objednávkami.

"Řeknu ti to potom ano? Musím jít," chytla jsem jídlo a mířila k sobě.

Vlítla jsem do bungalovu a Tom už se konečně probouzel. Hned se otočil když jsem jako velká voda vlítla do pokoje. Jen co mě uviděl, tak se usmál. Zastavila jsem se mezi dveřmi a nevěděla najednou co říct, stačí, aby se usmál a už mi vzal vítr z plachet.

"Ehm, jak se ti spalo na křesle?" kývla jsem hlavou ke křeslu.

"Upřímně, hrozně," pousmál se a začal si hrát se svými prsty, tohle dělal vždycky když byl nervózní, to si ještě pamatuju.

"Lépe by se mi spalo s tebou na posteli, ale když si byla včera v noci tak divoká…," nenechala jsem ho domluvit.

"Tome, my…my ehm…my jsme spolu spali?" zeptala jsem se raději hned. Cítila jsem, jak moje tváře nabírají červenou a ještě když jsem viděla jeho připitomělý úsměv, bylo mi to jasné. Takže spali. Doprdele.

"Ty si to nepamatuješ?" zeptal se poťouchle a užíval si moje rozpaky.

Dee :-*